Březen 2012

Týden - Úterý

31. března 2012 v 19:30 | Miko
Nechtělo se mi to nějak dopisovat. Dneska jsem se ale koukla na naruto a šla to dopsat. A když už mluvím o Naruto tak vám chci říct 3 věci na co jsem přišla.
1. Když jsem uviděla Kibu vyskočila jsem na židli a rozzářila se jako sluníčko. Moje nejoblíbenější postava!! n_n
No nějak se mi nepovedlo přistání a skončila jsem na podlaze.
Potom jsem uviděla jak je tam oživovali . Jak jsem tam uvděla nejiho átu tak jsem si byla jistá že spolu budou bojovat a jestli ne tak nakopat Kishimota do p*dele.
To samé ale s Danem Tsunadinou starou láskou
Dost řečí tu máte úterý

Krajky

28. března 2012 v 15:59 | Ellen |  Oblečení n_n

Šortky

28. března 2012 v 15:45 | Ellen |  Oblečení n_n


Deník pána démonů - recenze

26. března 2012 v 15:44 | Miko
Je tu recenze na jednu manwhu. Mě se ta knížka strašně líbí, ale nemůžu pochopit konec pátého dílu.

Zemřel král Raenef IV.Bez dědice.Eclips se proto vydává hledat nového nástupce.Bylo mu řečeno, že následník bude mít stejné jméno jako jeho předchůdce.Eclips ho nalezne.Avšak nový pán démonů není bez chybičky.Je to kluk z ulice, obyčejný zlodějíček...ale má moc.Způsoby jsou mu cizí, všichni o něm říkají, že je "sladký", je milý...

V prvním díle Raenef nechá přežít rytířku co ho tam přišla napadnout(a to je velice nedémonidké).
V druhém díle bojuje se cvoklým příštím vrchním knězem(moje oblíbená postava, možná je střelený ale na některých obrázkách vypadá moc hezky ^_^)
No a to jsou postavy které budou velmi důležité, ale jestli jste z toho nic nepochopili tak nevadí mám v plánu to naskenovat a potom to sem vložit.

Týden - Pondělí

26. března 2012 v 15:27 | Miko
Pííp, pííp zvuk budíku který lidi neúnavně vyhání z postelí. Bylo pondělí a bloňďatá holka stále ležíc v posteli, vstala. Udělala ranní hygienu, oblékla si školní uniformu a šla se dolů nasnídat. ,,Dobré ráno, Winry." řekla žena středního věku. ,,Dobré ráno." odpověděla ale už nevnímala, myšlenkama byla u školy a hlavně u NĚJ. Najedla se a vydala do školy.
Škola byla velká budova se spoustou oken a starodávnými dveřmi. Při pohledu na školu si každý bez vyjímky připadal malý. Radši už nad tím ale nepřemýšlela a vešla dovnitř. Šla poschodech do druhého patra a potom vlevo na konec chodby. Tam byla její třída.
,,Ahoj!" ozvalo se ze druhé lavice. Seděla tam její nejlepší kamarádka a mávala. ,, Ahoj, Rizo!" řekla a její nálada byla o hodně lepší. Přišla do lavice a zaptala se Rizy která se právě skláněla nad školním sešitem a něco horlivě psala. ,,My jsme měli úkol?" ,,Ano." odpověděla ji Riza se zářivým úsměvem.
Zapamatujte si, že kdykoliv tohle řeknete člověku ve škole a je před hodinou tak ten člověk projde třemi fázemi. 1. Panika: ,,Uuuáááááá já to nemám co sakra budu budu dělat??!!!! 2. Uklidnění: ,,Fajn nepanikař Winry všechno bude v pohodě Máš ještě dost času."
3.Psaní úkolu: Na to sebrala sešit našla volnou stránku a co nejrychleji opisovala, tak nějak to bylo až do hodiny.
Do třídy vešla učitelka matiky Izumi Curtis. ,,Dobré ráno, paní učitelko." ozvalo se. Učitelka třískla knihami co nesla o učitelský stůl a změřila si žáky vražedným pohledem který zvládnou pouze učitelé. ,,Tak dobře vy spratci kdo dnes NEMÁ ÚKOL?!!!" Zvedlo se asi 5 rukou, z nichž jedna patřila malému klukovi s dlouhýma zlatýma vlasama v culík s medově hnědýma očima. Winry na něj hleděla dokud do ní Riza nestrčila a neprobrala ji z tranzu. Věděla že nejenom ona ale asi dalších 5 dívek na něj zamilovaně hledělo. Ten on se jmenoval Edward Elric, byl to její kamarád z dětství bavili se s polu sjeho bratrem, byli to moc dobří kamarádi ale tenhle rok tobylo jiné... Cítila k němu něco jiného než kamarádství něco mnohem silnějšího.. Zamilovala se do něj. Nechtěla aby to věděl, dívala se na něj jenom když se on nedíval a když se on díval jenom uhnula pohledem. Proč to zrovna ona měla tak těžké? Riza měla skvěloho kluka. Chodili spolu asi dva roky i když to nebylo v kuse vždycky se k sobě vrátili. Její kluk se jmenoval Roy Mustang. Byl to Edův dobrý kamarád.
,,Tááák," rozezněl se třídou učitelčin hlas.,, včera jsme se doučili nové učivo že? Dneska vás z něj všechny vyskouším!! MWAHAHAHAHÁ!!! zařvala přestřídu s výrazem padoucha z dětských kresléných filmů. ,,půjdem abecedně Abaraka(originalní jméno) k tabuli!" No a zkoušela je to u vás taky tak?"
Poskončení hodiny byla 3 minutová přestávka. Tak akorát na to zajít si na záchod, vzít si učení a se zvoněním přiběhnout do třídy. Byl zeměpis do třídy vešel velký chlap s podivně tvarovaným knírem. Byl to zástupce ředitele Gran( jak se to píše?). A svým monotónním hlasem říkal učivo a my si z něj měli dělat poznámky. Asi po půl hodině přestal většina dávat pozor. Bože žádám tě jako trpící člověk ať ten zpropadenej budík zazvoní!! myslela si. Na tuhle hodinu neseděla s Rizou. Ona štastlivec má místo u okna, jelikož už učitele otravovalo tzv. ,Štěbetání o věcech nepotřebných'. ,, A popříští hodinu bude písemka jelikož mě tu všichni jistojistě poslouchali." řekl s úsměvem.(Gran, moje inspirace naše učitelka Žembzila(to není její jméno).
Následovala svačinová přestávka. Trvala asi 15 minut protože bůh byl tak milosrdný a nezařídil lidem trávící soustavu díky které by za tři minuty snědly pizzu. Winry sledoval odcházející dav. Zahlédla ho mezi nimi. Ed si povídal s Royem a na tváři měl svůj okouzlující úsměv, i když ho viděla už milionkrát fascinovalo ji i ted jak má krásnou tvář. Její výhled jí zastínila skupinka holek co přišla za Edem.
,,Ted už můžem jít?" ozval se vedle ní Rizin hlas. Otočila hlavu a uviděla jí tam. ,,Jo už mám stejně zkažený výhled." Došly na nádvoří byl tam krámek s obědy. Řada byla po plot tam zahýbala a končila u stolů. ,,Sakra." okomentovala Winry.
,,Taky bych řekla."
,,Támhle je Roy."
,,Jo máš pravdu."
,,Nezeptáš se ho jestli nás nepustí před sebe."
,, Chytrá hlava." řekla Roza a podrbala winry se vlasech a šla. ,,Ahoj."
,,Ahoj, Rizo." řekl a usmál se.
,,Mám prosbu, slib mi že ji splníš."
,,Jo pokud nebudu muset platit z tvojí poslední prosby mám prázdno v peněžence."
,,Neboj, ted nás pust před sebe."řekla a vtačila se.
,,Příště už radši nic neslibuj." řekl si pro sebe Roy o 3 sekundy později se mu ale nad lavou rozsvítila žárovka. ,,Něco za něco(já tuhle větu tak nesnáším), ty až sem Winry dojde ji přesvěčíš aby doučila Eda Z dějáku."
Riza se podívala směrem ke koši kde Winry vyhazovala obal od tyčinky z domova. ,,Dobře ale máš to na svědomí ty." a odešla pro Winry.

U Winry
,,Winry můžem do fronty ale je tu jedna maličkost."
,,A jaká?" měla oprávněně zlé tušení.
,,Jenom pár hodin doučování jestli tito nevadí."řekla s kapkou u hlavy Riza. Asi začíná něco tušit.

Pozváženích všech pro a proti
,,Klidně. Děják mi jde." odpověděla Winry s úsměvem.
,,Super a ted si jdem dát ten oběd!"
Rizino vnitřní já: Ufff opravdu nic netuší. Už se těším až budou mít jednou Winry a Ed dítě a já jim budu hrdě říkat že to JÁ jsem je dala dohromady. A šlo se na oběd.

Rozhlas před hodinou:
Vyuka dnes končí z důvodu příjezdu opravářů pokazila se klimatizace.

FMA - řetězák

24. března 2012 v 21:54 | Miko
Dostala jsem nápad na povídku(MOJE PRVNÍ) a nedokážu vymyslet začátek. Tak je tu aspon něco


Zrovna ve škole máte Chemii a jako nový učitel příjde Ed. Co uděláš??
*hlásí se dokud mu nedojde trpělivost*Pane učiteli já jsem popředu už umím nakreslit transmutační kruh! =D
Tak jinak-jdeš do restaurace a jako číšník příjde Al... Co ty na to??
Pokrok techniky! Obsluhující roboti!*za chvíli už určitě vynaleznou robota na domácí úkoly*
Co bys udělala, kdyby jsi někde potkala Envy??
Jak si ksakru udělala ten účes??
Jak by sis představovala svatbu třeba Lust a Gluttonyho??
No dort by byl z lidí, nevěsta emo, hosti by popříchodu skončili v Gluttonyho žaluku a kněz by neoddával ale naposled se pomodlil.
Co bys dělala, kdybys šla do cirkusu a jako ,,zlatý hřeb představení" by vystupoval Mustang a předváděl by ,,triky s ohněm"??
Oooo, prosím at prší!!
Tvá hypotéza: naučí se Ed někdy pořádně lítat s letadlem??
No*počítá na kalkulačce* ta šance je 1:2000000000.
Ráno slyšíš šílený zvuk. Vykoukneš z okna a uvidíš Armstronga, jak skáče o tyči přes věšák na prádlo... Jaká bude v tu chvíli tvá reakce??
*obrací svůj pokoj vzhůru nohama* Mamii neviděla jsi někde můj foták??
Kdyby se ti zdálo o FMA, co by v tom snu bylo??
Vytvořila bych si pomocí alchymie obří trůn, ostatní VŠICHNI by mi sloužili a všichni by žili štastně až do smrti.
Kdo si to má zkopírovat??
Moc složitá otázka!!!

Hatsune Miku - Deep sea girl

18. března 2012 v 18:22 | Miko

No zase Miku... Mně se moc líbí refrén a to video skvěle souvisí s tím textem.

FMA - test

18. března 2012 v 14:21 | Miko
Nooo.. tak mě vyšla Winry... Já čekala něco horšího tohle je ještě dobrý!! :D
Test

A co ostatním??

Edward vs. Edward

18. března 2012 v 13:42 | Miko
Název: Edward proti Edwardovi (Edward vs. Edward)

Autor: Dearheart

Rating: Podle autora "Rated G for Giggles!"

Žánr: Parodie/Humorné

Pairing: Naznačené Ed X Winry

Úvod do děje: Jednoho dne se na čistém kusu papíru potkaly dvě velice odlišné postavy se dvěma velice odlišnými fanouškovskými základnami. Jeden byl alchymista s komplexem ohledně své výšky. Ten druhý byl upír bez špičáků. Crossover FMA a Twilight.
---



Jednoho dne se na čistém kusu papíru potkaly dvě velice odlišné postavy se dvěma velice odlišnými fanouškovskými základnami.



První z obou hochů byl malý (ale to mu neříkejte!), měl dlouhé blonďaté vlasy zapletené do copu, a na sobě výrazný červený plášť. Ten druhý byl vysoký, tmavovlasý a oblečený v tričku s potiskem "I'm 2 sexy 4 my sparklz". Jediné, co měli společné, bylo pohlaví, zlaté oči, křestní jména a absolutní šok z toho neočekávaného setkání. Oba dramaticky zalapali po dechu, namířili na sebe navzájem prstem a zařvali,



"TO JE EDWARD CULLEN!"



"TO JE EDWARD ELRIC!"



Poté, co vykřičeli tu zřejmou pravdu do celého světa (hej, tohle je svět fan fikcí! Samozřejmě, že se hned navzájem poznali!), oba Edwardové stáli v ohromeném tichu a zkoumali jeden druhého.



Páni, vážně JE tak nízký, jak jsem slyšel... pomyslel si Edward Cullen a mnul si svou bledou, zářivou, perfektně vytvarovanou tvář. (Fanynky po celé zeměkouli okamžitě dostaly srdeční zástavu)



Edward Elric jen polknul. Je...vysoký.



Po dalších pár minutách nepříjemného ticha a podezřívavých postranních pohledů jim oběma hlavou proletěla ta samá myšlenka:



Vsadím se, že si myslí, že on je ten lepší Edward.



A pak:



Hehe. Tak to prostě budeme muset zjistit, ne?



Přes tváře jim přeběhly zlomyslné úšklebky. To by mohla být zábava.



Otočili se k sobě a falešné úsměvy jen těžko dovedly zakrýt záblesky v jejich očích.



"Ahoj."



"Nazdar."



Edward Cullen si jakoby mimochodem uhladil vlasy a zazubil se. (A v nemocnicích po celém světě bylo potřeba tisíců defibrilátorů pro fanynky, co jsem se o nich zmínila už dříve). "Kámo, já jsem upír."



Edward Elric se uchechtl. "Jo, bez špičáků..." zamumlal.



"Cože?" zeptal se bezšpičákatý upír.



"Eh, řekl jsem, že jsem alchymista!" Obličej mladíka se proměnil zpět v samotné spodobnění nevinnosti, doplněné svatozáří a zářivým úsměvem. Edward Cullen podezřívavě svraštil obočí, ale brzy ze sebe setřásl pochybnosti a poctil vesmír dalším neodolatelně pokřiveným úsměvem...takovým, co by se mohl zdát trošku samolibý, pokud byste hodně šilhali (A už se nebudu obtěžovat zmiňováním toho, co se stalo tentokrát všem fanynkám).



"Hej, máš auto? Protože, jako, já mám. Je to Volvo. A třpytí se téměř stejně jako já."



"Pfff. Kdo potřebuje na cestování Volvo, když máš nohy?" Edward Elric po něm hodil dvakrát samolibějším úsměvem, sklonil se, ne moc jemným náznakem si smetl ze svých obnošených bot smítko prachu, pak se zvedl a se zdviženým obočím se podíval na svého rivala.



Edward Cullen zúžil oči.



Tohle byla válka.



Netrvalo dlouho a vzduchem létaly kousavé poznámky, které byly tak silné a rychlé, jako střelba.



"Já mám superschopnosti a telepatii."



"Já mám důvtip, alchymii, šílené bojové schopnosti a osobnost."



"Já mám zlaté oči, božskou postavu a..."



"Hele, hele, hele, MOMENTÍČEK. Je tu jen JEDEN Edward, co má povoleno mít zlaté oči, a to jsem JÁ."



"Říká kdo?"



"Říká Edward, který je měl první."



"No, vsadím se, že nemáš chladnou, pevnou a bělostnou pleť, která se na slunci třpytí."



"Ne. Mám automail."



"Já jsem prakticky ve všech ohledech dokonalý."



"Já NEPOTŘEBUJU být dokonalý, aby mě lidé měli rádi. NEBO se do mě zamilovali."



"Já mám tu nejkrásnější, nejlepší, nejrozkošnější dívku na světě. Jmenuje se Bella Swan..."



"Heh, fakt? Já myslel, že se její jméno bylo Mary Sue."



"Grrrrr..."



"A tak jako tak, já mám vášnivou mechaničku jménem Winry, která by jí nakopala ten ufňukaný zadek KDYKOLIV...a to jen francouzským klíčem."



"Alespoň vím, jak se dvořit ženě."



"Já alespoň nepronásleduju holku, o kterou mám zájem."



"Ó, vážně? No, já jsem emotivní, úzkostlivý a mám trýzněnou duši."



"No, já jsem emotivní, úzkostlivý, mám trýzněnou duši a mám k tomu DŮVOD."



"Pffff. Jsi jen pitomá anime postava..."



"Tak ty jsi zase jen falešný upír - ne, škrtni to. Jsi masožravá disko-koule."



"No, já jsem neporazitelný!"



"Já jsem dost realistický!"



"Já se třpytím!"



"Já mám krátké výlevy!"



"Já se třpytím!"



"Koho to ZAJÍMÁ?!"



"Mám víc fanynek, než máš ty!!"



"Já mám mnohem hlubší charakter, než bys ty kdy mohl DOUFAT, že budeš mít!!"



"...jsem vysoký."



"O KOM TO ŘÍKÁŠ, ŽE JE TAK MALÝ, ŽE BYS HO MOHL ZAŠLÁPNOUT JAKO MRAVENCE, TY TŘPYTKOVATEJ POŠUKU?!!"



"Skrčku!"



"Gary Stue!!"



"PRCKU!!"



"PRO TEBE JSEM OBŘÍ PRCEK, TY ZMETKU!!..."



"Nepotřebuješ pomoc, Edwarde Elricu?" Hluboký, dunivý, až nepřirozeně srdečný hlas přiměl slovní útoky (a fanfikci zaměřenou na dialog) k majestátnímu skřípavému zabrždění.



Oba testosteronoví feťáci se s vytřeštěnýma očima zmateně otočili, aby zjistili, kdo je to vyrušil z jejich zapálené debaty.



Abych to vzala ve zkratce, nově příchozí na sobě neměl žádnou košili a vypadal jako kříženec mezi Mr. Properem a Arnoldem Schwarzeneggerem (z kulturistického hlediska). Na jeho blyštivé pleši se skvěla jediná blonďatá kudrlinka. Také měl hustý knír a kolem hlavy mu obíhalo několik růžových třpytek.



Byla tam ještě jedna osoba; dívka s blonďatými vlasy a výrazně modrýma očima. Sandály, montérky, mastné rukavice, které používají mechanici...bylo jasné, že ji oblečení nezajímalo, hlavně aby bylo pohodlné a dalo se v něm dobře zašpinit.



"Edwarde, ty idiote!" zaječela a ohnala se hasákem, který svírala v pěsti. "Jestli se zase přimotáš do nějakého boje a rozmlátíš svůj automail, tak ti přivodím další otřes mozku!!"



Edward Elric se praštil do čela a zasténal, "Ze všech možných lidí, proč oni? No, asi bych měl být rád, že se tu neukázal i ten zmetek plukovník..."



Edward Cullen jen zamrkal a zmateně na ně zíral. "Eh...kdo jste?"



"Kdo jsem?" zaduněl ten Mr.-Properácký/Arnold-Schwarzeneggerácký člověk a zamířil k nim kroky, které otřásaly celou zemí, docela jako velký, přátelský slon. "Jsem Alex Louis Armstrong, Strong Arm Alchemist!" Zastavil se před bezradným upírem (který teď vypadal jako skrček), zapózoval a spokojeně jednou nebo dvakrát napnul svaly, aby si je mohli všichni dobře prohlédnout. Počet růžových jiskřiček se zvýšil.



Edward Cullen si protřepal hlavu, znovu se na toho muže podíval a ihned se zděsil (vzpomínáte si, jak je náchylný k výkyvům nálady? Mhm.)



"T-t-co-h-hej!" vykoktal a namířil na Armstronga třesoucí se prst. "T-ty máš třpytky! A božskou postavu! To je MOJE! Ukradl jsi mi můj trik!!"



"Hohó! Tím bych si nebyl tak jistý!" Armstrong se sklonil k zděšeně zírajícímu Edwardovi Cullenovi a obrovským prstem mu ukázal na nos. "Třpytky a božská postava byly můj trik ještě než jsi vůbec EXISTOVAL, miláčku..."



"Hej, Ede?" Dívka si sundala rukavice a popošla k Edwardovi Elricovi (který stále nevypadal nijak nadšeně) a změřila si skepticky druhého Edwarda (který stále vyšiloval kvůli onomu obrovskému, třpytícímu se slonímu muži, který se k němu snesl).



"Kdo je ten chlápek? Docela mě děsí."



"To nechceš vědět, Winry," vzdychl. "To nechceš vědět..."

Blbosti, příběhy :DD

17. března 2012 v 20:37 | Ellen |  One direction
IMAGINE
Je ti 28 let. Sedíš na posteli a děláš si pořádek ve svojich věcech. Najednou narazíš na složku s velkým nápisem "ONE DIRECTION". Se slzou na krajíčku ji otevřeš a začneš se v ní přehrabovat. Uvidíš všechny fotky na kterých jsi s nimi, všechny jejich fotky, všechny příběhy, které jsi kdy psala.. Všechny adresy na stránky, které jsi o nich měla.. Všechny poznámky o nich. Fakty a všechno ostatní.. Chce se ti brečet a ty to nevydržíš.. Prostě musíš... Přijde za tebou tvoje dcera a ptá se tě co se ti stalo.. Uvidí fotky všech těch kluků, kteří ti změnili život.. Její věta zní: ,,Mami, vždyť to je přece táta!"
_____________
Ach, kéž by to tak bylo ♥♥