Týden - Pondělí

26. března 2012 v 15:27 | Miko
Pííp, pííp zvuk budíku který lidi neúnavně vyhání z postelí. Bylo pondělí a bloňďatá holka stále ležíc v posteli, vstala. Udělala ranní hygienu, oblékla si školní uniformu a šla se dolů nasnídat. ,,Dobré ráno, Winry." řekla žena středního věku. ,,Dobré ráno." odpověděla ale už nevnímala, myšlenkama byla u školy a hlavně u NĚJ. Najedla se a vydala do školy.
Škola byla velká budova se spoustou oken a starodávnými dveřmi. Při pohledu na školu si každý bez vyjímky připadal malý. Radši už nad tím ale nepřemýšlela a vešla dovnitř. Šla poschodech do druhého patra a potom vlevo na konec chodby. Tam byla její třída.
,,Ahoj!" ozvalo se ze druhé lavice. Seděla tam její nejlepší kamarádka a mávala. ,, Ahoj, Rizo!" řekla a její nálada byla o hodně lepší. Přišla do lavice a zaptala se Rizy která se právě skláněla nad školním sešitem a něco horlivě psala. ,,My jsme měli úkol?" ,,Ano." odpověděla ji Riza se zářivým úsměvem.
Zapamatujte si, že kdykoliv tohle řeknete člověku ve škole a je před hodinou tak ten člověk projde třemi fázemi. 1. Panika: ,,Uuuáááááá já to nemám co sakra budu budu dělat??!!!! 2. Uklidnění: ,,Fajn nepanikař Winry všechno bude v pohodě Máš ještě dost času."
3.Psaní úkolu: Na to sebrala sešit našla volnou stránku a co nejrychleji opisovala, tak nějak to bylo až do hodiny.
Do třídy vešla učitelka matiky Izumi Curtis. ,,Dobré ráno, paní učitelko." ozvalo se. Učitelka třískla knihami co nesla o učitelský stůl a změřila si žáky vražedným pohledem který zvládnou pouze učitelé. ,,Tak dobře vy spratci kdo dnes NEMÁ ÚKOL?!!!" Zvedlo se asi 5 rukou, z nichž jedna patřila malému klukovi s dlouhýma zlatýma vlasama v culík s medově hnědýma očima. Winry na něj hleděla dokud do ní Riza nestrčila a neprobrala ji z tranzu. Věděla že nejenom ona ale asi dalších 5 dívek na něj zamilovaně hledělo. Ten on se jmenoval Edward Elric, byl to její kamarád z dětství bavili se s polu sjeho bratrem, byli to moc dobří kamarádi ale tenhle rok tobylo jiné... Cítila k němu něco jiného než kamarádství něco mnohem silnějšího.. Zamilovala se do něj. Nechtěla aby to věděl, dívala se na něj jenom když se on nedíval a když se on díval jenom uhnula pohledem. Proč to zrovna ona měla tak těžké? Riza měla skvěloho kluka. Chodili spolu asi dva roky i když to nebylo v kuse vždycky se k sobě vrátili. Její kluk se jmenoval Roy Mustang. Byl to Edův dobrý kamarád.
,,Tááák," rozezněl se třídou učitelčin hlas.,, včera jsme se doučili nové učivo že? Dneska vás z něj všechny vyskouším!! MWAHAHAHAHÁ!!! zařvala přestřídu s výrazem padoucha z dětských kresléných filmů. ,,půjdem abecedně Abaraka(originalní jméno) k tabuli!" No a zkoušela je to u vás taky tak?"
Poskončení hodiny byla 3 minutová přestávka. Tak akorát na to zajít si na záchod, vzít si učení a se zvoněním přiběhnout do třídy. Byl zeměpis do třídy vešel velký chlap s podivně tvarovaným knírem. Byl to zástupce ředitele Gran( jak se to píše?). A svým monotónním hlasem říkal učivo a my si z něj měli dělat poznámky. Asi po půl hodině přestal většina dávat pozor. Bože žádám tě jako trpící člověk ať ten zpropadenej budík zazvoní!! myslela si. Na tuhle hodinu neseděla s Rizou. Ona štastlivec má místo u okna, jelikož už učitele otravovalo tzv. ,Štěbetání o věcech nepotřebných'. ,, A popříští hodinu bude písemka jelikož mě tu všichni jistojistě poslouchali." řekl s úsměvem.(Gran, moje inspirace naše učitelka Žembzila(to není její jméno).
Následovala svačinová přestávka. Trvala asi 15 minut protože bůh byl tak milosrdný a nezařídil lidem trávící soustavu díky které by za tři minuty snědly pizzu. Winry sledoval odcházející dav. Zahlédla ho mezi nimi. Ed si povídal s Royem a na tváři měl svůj okouzlující úsměv, i když ho viděla už milionkrát fascinovalo ji i ted jak má krásnou tvář. Její výhled jí zastínila skupinka holek co přišla za Edem.
,,Ted už můžem jít?" ozval se vedle ní Rizin hlas. Otočila hlavu a uviděla jí tam. ,,Jo už mám stejně zkažený výhled." Došly na nádvoří byl tam krámek s obědy. Řada byla po plot tam zahýbala a končila u stolů. ,,Sakra." okomentovala Winry.
,,Taky bych řekla."
,,Támhle je Roy."
,,Jo máš pravdu."
,,Nezeptáš se ho jestli nás nepustí před sebe."
,, Chytrá hlava." řekla Roza a podrbala winry se vlasech a šla. ,,Ahoj."
,,Ahoj, Rizo." řekl a usmál se.
,,Mám prosbu, slib mi že ji splníš."
,,Jo pokud nebudu muset platit z tvojí poslední prosby mám prázdno v peněžence."
,,Neboj, ted nás pust před sebe."řekla a vtačila se.
,,Příště už radši nic neslibuj." řekl si pro sebe Roy o 3 sekundy později se mu ale nad lavou rozsvítila žárovka. ,,Něco za něco(já tuhle větu tak nesnáším), ty až sem Winry dojde ji přesvěčíš aby doučila Eda Z dějáku."
Riza se podívala směrem ke koši kde Winry vyhazovala obal od tyčinky z domova. ,,Dobře ale máš to na svědomí ty." a odešla pro Winry.

U Winry
,,Winry můžem do fronty ale je tu jedna maličkost."
,,A jaká?" měla oprávněně zlé tušení.
,,Jenom pár hodin doučování jestli tito nevadí."řekla s kapkou u hlavy Riza. Asi začíná něco tušit.

Pozváženích všech pro a proti
,,Klidně. Děják mi jde." odpověděla Winry s úsměvem.
,,Super a ted si jdem dát ten oběd!"
Rizino vnitřní já: Ufff opravdu nic netuší. Už se těším až budou mít jednou Winry a Ed dítě a já jim budu hrdě říkat že to JÁ jsem je dala dohromady. A šlo se na oběd.

Rozhlas před hodinou:
Vyuka dnes končí z důvodu příjezdu opravářů pokazila se klimatizace.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama